Tři sudičky
Vina, hanba a lítost. Tři zlomyslné sudičky, které svazují naše sebevyjádření už od dětství. Ublížil jsem? Já to přeci tak nemyslil. Stydím se a lituji toho, co jsem ti způsobil. A pak celý cyklus hry na viníky a oběti, daný trpný scénář, který je nepohodlný všem zúčastněným. Jak nebýt těmito silami svazováni a týráni?
Předně, žádný člověk není sám o sobě zlý. Známý fyzik Albert Einstein ve svém slavném citátu řekl, že zlo neexistuje. Že zlo je absence světla, tepla a lásky v srdcích lidí. Že stačí ono teplo, světlo a lásku pocítit a zlo mezi lidmi zmizí. Každý špatný skutek je proto nepochopení sebe sama, nebo motivů druhých. Za každým takovým uklouznutím se skrývají vnitřní obavy toho, kdo nám ublížil. Chcete být vnitřně svobodní? Naučte se od viny, hanby a lítosti navždy oprostit. Nebude se muset trápit, odpouštět, dělat ze sebe oběti a hledat za své smutky viníky.
Jakkoli bojovat s tmou, neboli zlem v nás není nikdy zapotřebí. Tma v přítomnosti světla vždy sama zmizí. Je pohlcena, přemožena, vzdává se vlády beze zbraní. Jeden přitom nemusí být nijak osvícený, vědomý, za vším stojí vnitřní rozhodnutí. Stačí jen nechtít být oběť, ani viník. Jeden bez druhého totiž neumějí být.
A na pozoru by se měly mít v první bojové linii ženy. Láska, neboli teplo a světlo v srdcích lidí, se totiž právě z žen rodí. Jsme to my, ženy, komu je jako prvním dána možnost ochutnat její bezpomínečnost a nekonečnou formu bez hranic. Právě my přivádíme na svět děti. A milujeme, skrz bolest i vlastní utrpení od prvního nadechnutí. Milujeme bez výhrad i s chybami. Pomáháme, vedeme, svou láskou motivujeme a necháváme růst. Sílit. Aby ten, komu jsme daly život, jej mohl naplno objevit. Vychutnat a prožít. A právě tak by to mělo být i ve vztazích s dalšími lidmi. Zejména s těmi, na kterých nám záleží.
V našem konci světa a křesťanské tradici je živoucím ztělesněním ženské svobody, lásky a síly Máří Magdaléna. Její příběh nás učí, že milovat lze bez příčiny, bez nutnosti druhé za svá rozhodnutí vinit. A že láska, coby vyzyvatelka tmy a bezpráví, nezná omezení. Proto první kroky na cestě do nové doby musejí být učiněny ženami. Ta však musí být protkaná kroky lehkými, bez karmických pocitů viny, hanby a lítosti. Milé ženy, buďme oním světlem. Impulzem. Inspirací. Vydejme se tou cestou, bez remcání, otáčení. Vyčítání…
