Nákupní seznam

Cesta k moudrosti vede přes vlastní omyly a uklouznutí. Ani u mě tomu nebylo jinak. Některým vzpomínkám se dnes už jen usmívám, třeba jako téhle, ke které se veřejně přiznám.

Než jsem potkala otce svého syna, dostal se mi do ruky článek jedné výrazné oblíbené české herečky. Psala v něm, že potkala svého životního partnera na základě přání, které si sepsala na papír a poté rituálně spálila. Tímto si jej údajně manifestovala a přivolala. Such an idea! Zaradovala jsem se já. Sedla jsem k bloku a začala sepisovat… A vytvořila si krásný, dlouhý a velmi pečlivý seznam. Svého muže snů. Pana Božského. Jenže – ouha!

Abych to zkrátila a nepřišla sama sobě úplně trapná a marná, dostala jsem pak do života Petra. Muže složitého, který má přání v mnohém překonal. Doslova! Dobře, něco málo uvedu, ale jen ilustrativně, na okraj…

Muž pro život se mnou měl být atraktivní, starší (rozumějte moudřejší) a vyšší (aspoň o cenťák) než já (tedy lépe měřil centimetrů hned 180). Nesměl nosit brýle (sama jsem byla jako dítě silně krátkozraká. Ukázalo se, že Petr je vzděláním pilot! Hmmm… Tak zde by jistota na geneticky kvalitní potomky bez následných komplexů méněcennosti byla). Musel být vzdělaný a sečtělý, jako jsem já, knihomolka odmala (to jsem ještě ovšem ještě netušila, že v zápalu boje po pochopení Petrovy osobnosti budu muset přelouskat skoro celou sérii ze 112 knih mně nic neříkajícího guru Osha…). Další nezbytnou nutností ve výbavě pak bylo, aby, jako každý správný muž, rád sportoval. No a to mi zase nedošlo, že některé sporty já, křehká to žena, nikdy nedám. Je to tak… Při výuce kitingu na Mauriciu jsem sama málem odletěla do Afriky či bůhví kam. Fyzice nazmar! Závěrem pak stálo čistě pragmatické, že by měl úspěšně podnikat (a zajistit naše budoucí tři děti, které jsem tehdy toužebně přála…). No kdo by nad vztahem se mnou váhal! Láska a přirozená kompatibilita 100% zaručena.

Detaily asi netřeba více pitvat, ale každopádně na něco důležitého jsem zapomněla. Na to, že mě tenhle chlap musí zejména respektovat a mít alespoň trochu rád. S tímto nastavením mi pak Bůh poslal do cesty právě Petra. A dál se jen z povzdálí chechtal, až se za břicho popadal!

V době našeho setkání řešil tento muž mého života ve svém soukromém životě rozchod s maminkou své dcery a další ženou, jejíž jméno dodnes neznám. Anglické rčení říká: „Two wrongs don´t make it right”. A je to tak, doslova. Ve volnu si tu a tam s pobavením na rtech ráda zlomyslně pročítám, jaké seznamy kdo píše na seznamkách. Přitom známá folk star Shania Twain k tomu moudře zpívá… That Don´t Impress Me Much! No jo no. Pravdu má!

Pro koho jsou ve vztahu důležité parametry, jaké jsem měla ve svých sedmadvaceti já, nabije si nos, jako jsem si ho i já logicky nabyla. A skončí s očima pro pláč! Nač potom vzdychat? Komu vzpílat? Nadávat…? Do života by si vedle sebe měl jeden přát „jen“ a pouze laskavého člověka. Parťáka, přítele a důvěrníka. Někoho, koho si může postupem času zamilovat. A ne si psát nekonečně dlouhýýýý a úplně nesmyslný nákupní seznam.

P.S.: Ona herečka se nakonec se svým seznam(k)ovým mužem nedávno rozvedla! Za tím už nemůže být zkrátka prostá náhoda!